Pošetiti
Pošetiti, il, ěn, ění, pošeťovati = zblá- zniti, pošetilým učiniti, unsinnig, wahnwitzig machen. Ros. — koho. Pavle, veliká učenosť tě pošeťuje. Sš. Sk. 280. — se — zblázniti se, smyslu pozbyti, Narr werden, toll, unsinnig, wahnsinnig, sinnlos werden. D. On se po- šetil. V. Zloducha má a pošetil se. Sš. J. 177. Pravíce se býti moudrými pošetili se. Sš. I. 27. — se čím (na čem)'. Smyslem se pominul a pošetil. Lom. Vzteklostí na mysli se pošetil. Eus. — se proti komu. Lid proti věrným se pošetil. Trip.