Pošinouti
Pošinouti, nul, ut, utí; pošívati, bewegen, weiter rücken. Pošívati se, odšinouti se. Šf. — (co) kam: Pošinul oko na pána (pohnouti; obyč.: mrkl okem na pána. Kmp.). Č. Do dálky p. Dch. — čím. Nt. — co: hranice své říše, vorrücken. Nt. Oni krasovědy . . . bytně dále pošinuli (ku předu přivedli). Pal. Rd. I. 315. — se, sebou, pohnouti se, sich bewegen. — se pošívati = hněvati se. V Kr- konoš. Kb. Pošinul se = pohnul se; polá- mal se. Us. Vepř výše sebú pošinul. St. skl. — se odkud: z místa. C. — se v čem: v kříži (polámati se), sich das Kreuz verren- ken. — se čím (polámati se). Pošinul se zdvi- háním těžkého kamene. — se proti komu, posouvati se, sápati se. Č. Črtie hrozné se proti sv. Hedvice pošívajíc. Výb. I. 1157., 1159. — s kým. Zase s tebou čert pošívá. Us. Mřk.