Poškvrniti
Poškvrniti, lépe: poskvrniti, il, ěn, ění; poskvrňovati. P. = pošpiniti, pokáleti, be- makeln, besudeln, beflecken, verunreinigen; zprzniti, porušiti, zanesvětiti, verunreinigen, verunheiligen, entweihen. Jg. — co, čeho, koho (gt. a akkus.). P. chrám, Ben., Br., jména Boha, Proch., své pověsti, Jel., sva- tosti Hospodinovy (gt.), Br., pannu (zpr- zniti). V. Cizoložník lože cizí poskvrňuje. Kom. — koho, se čím : se chlípností, Kom., někoho mocí násilnou. Har. Dobrý tovaryš- stvem zlých se poškvrňuje. Rb. Svatyně obětmi cizími p. Flav. Poškvrnilo si zemi vilstvími tvými. BO. Hříchy nevinnosť svě- domí p. Chč. 451. P. úřad svůj hřiechem. Hus. I. 404. P. se modlářstvím. BR. II. 6. a. P. se smilstvím. Chč. 451. —• Hos. 72. — se čeho kde. Tak se vsěho před obličejem božím poškvrnil. Rvač. — se kdy. Poškvr- nila sě ve svém děvojství (virginitas). BO. — se s kým. Ti jsou, jenžto se ženami se ne- poskvrnili, nebo panicové jsou. Sš. Zj. 449., 451.