Cásati
Cásati, cásnouti, snul a sl, uti; casnovati (ze stněm. ceisen, zousen, nyní zausen. Mz. 129.) = trhati něčím divoce, házeti, werfen, reissen. — čím, kým: přizí, sebou. Jg. — v čem: sebou ve zlosti. Mor. Ch. — se s kým = hádati se, hadern, zanken. Rk. — se na koho = osopiti se, Jemanden an- schnauzen. Us. na Mor.