2. Pot
2. Pot, u, m., na Slov. znoj. P., pote, dle Fk. z pok-tb, sr. lit. spakas. Mkl. aL. 69., B. 27. P., pára tak hojná, že do krapek sbíhá, der Schweiss. V. P. na oknech, na dveřích atd. P. na těle lidském n. živočišném. Us. P. mazavý, lepký, studený, smrdutý, Šp., smrtelný, Jg., krvavý, Sš., ze strachu. Dch. P. jako krvavé krápě. ZN. P. v teple velikém na člověku, z člověka se vyráží, v studenu se zaráží. Kom. Lék pot vyráže- jící (vyvodicí). Kom. Kosatcový kořen vy- čišťuje žloutenici potem. Byl. P. vyhnati; potu nahnati. Na Slov. Bern. P. mi po tváři jde, běží, teče. Us. Prýští se mi p. z čela. Sych. Zahřáti se až do potu. Sych. Práce a potu nelitovati. Sych. Pracovati až do potu. V.' Potem se slívati (potiti se). V. Do potu přijíti; v potu ležeti; p. utříti, utírati. Do potu přivésti. Us. V p-u tváři něčeho si dobývati. Nt. Taková práce jde do potu. Us. u Rychn. Jg. Při práci mnoho potu vy- liti. J. V potu tváři své jísti budeš chléb. Br. Náramný p. na Pána se shrnul; Stal se p. jeho jako krápěje krve; P. těla jeho smíšen byl s krví; O krvavém potu již Ari- stoteles napsal a při mukách a útrapách některých lidí nejednou krvavý p. se vy- skytl. Sš. L. 204. (Hý.). Pot chlebu první vláha (na poli při práci). Č. Jez do syta a dělej do potu. Č., Šp., Pk. O potu vz více v Schd. II. 346. — P. englický (trvalý, ne- moc). V. — P., práce těžká, schwere Arbeit, Schweiss. Chudý musí tu svého potu i krve netoliko nastaviti, ale i nechati. V. Z pocti- vého potu sláva plyne. L.. Š. a Ž. P. chu- dých píti. Dl. — P., mzda za těžkou práci, mit Schweiss erworbenes Eigenthum, der Schweiss. Toto jest můj pot, moji mozolové. Ros.