Potáč, e, potáček
Potáč, e, potáček, čku, m., příze na jedno vřeteno napředená, Jg., Pk., Mtl., dle Nvk. ne; die Spule, nýbrž: der Kötzer, příze s vřetena sňatá, tedy uvnitř bez cevy. Kus zmotaného p-če, rozcuchaného sluje zmatek, skrček u soukeníkův. Kolik p-čů přinesla? Sych. Naběhla mu huba jako p. Věší hubu jako p. Us. Jak mu co řekneš, hned huba co potáč. Prov. Ros. — P. na Mor. vroubek z nití na cívce, jak niti na sebe se kladou a brázdy činí; na vřeteně tomu říkají počínek; přeneseně: dám ti jednu pres hubu, hned budeš míti pysk jako po- čínek. Cásť, která počínek činí, jmenuje se frýzek; frýzek slove také u lampy ta čásť, kudy se knot protahuje. Na Mor. Mřk.