Potaz
Potaz, u, m., potázání, dotaz, otázka, po- ptávání, rada společná. Jg., Kat. 213., 1146.; Vš. 75.—78. Das Berathen, der Berathschlag, Rath, die Frage, Umfrage, Votirung, Bespre- chung. P., sestoupení soudců k poradě o ná- lezu. Kn. dr. 139. P. v strč. soudnictví tajná porada, v které soudcové uváživše řeči a důvody obou stran o konečný nález uho- dili. Vz S. N. Jíti, sestoupiti se, sjíti se, vjíti v p.; míti p. (raditi se). Jg. Na ten křik soudcové v p. se sestoupili. V. Domyslný (astutus) všecko učiní s p-zem (consilio). BO. Ktož činí s p-zem (cum consilio), činí s múdrostí. BO. Mnoho s myslí svú i s věr- nými svými přejměv vážných p-zův usta- noví. Troj., Výb. II. 89. Mínění rozličná, ježto se udají při p-zu, bei der Berathschla- gung ausgefallene Meinungen. J. tr. Ty věci všecky do p-zu vzaty. Žer. Záp. II. 15. A ob- novováni návrhové, již před Táborem v p. bráni. Pal. III. 2. 435. Byl o to p. Žer. Záp. II. 57. Páni p. o to vzíti ráčili. Tov. 47. Mluviti z p-zu jiných pánův. V. Jsou nyní v potazu (hlasují). Ros. Sestoupiti se do p-zu. Ros. Je toho s p.; p. klásti. Šm. V p. něco vzíti, Bart. 1. 17.; 1. 34., Tov. 72 ; v p-zu něco míti (raditi se o něčem). J. tr. Bez potazu = bez rozmyslu, Hned. Výb. I. 213. Stavové vešedše v p. dali od sebe ozná- miti toto. Skl. 67. Pán v p. s nimi (učedl- níky) vchází. Tudy mohl Jan náležitě oko- ličnosti p-zů s Pánem činěných vylíčiti. Sš. J. 275. P. vznésti na zákoníky. Sš. Mt. 37. (Hý.). V panský p. na soudě nemá jíti ani žádný úředník bez přivolání; Nejvyšší sudí v p-zu soudném nebývá; Také jest p. zem- ský, že králova milosť má sáhnouti na zhúbce zemského aneb zloděje; Přietel po meči má ot sirotka před pány štít vzíti a též vésti, jestli třeba, pány v potaz vezma. O. z D. A pak jsme se naposledy, byvše tři hodiny v p-zu, rozstoupili. Žer. fol. 17. A přísežní usúdi s p-zem, že den i hodina jsú hodné k seděni na soudě. CJB. 381. S někým p. míti o něco (im Einvernehmen sein); vzíti o něco p.; po vzatém o tom p-zu. Er. Strana může za p. prositi; skrze p-zu žádání již k soudu přistúpil; kmetové sami podlé určení sudího p-zem po pánech choditi a Hlasy jich sbí- rati mohli, Pr. V tom p-zu jest taková taj- nosť, takové mlčení, že žádný z lidí kromě těch samých, ktož jsú v p-zu, neví, co jest kto mluvil. Vš. Jak se p. děl, o tom vz Pr. 1869. str. 636, 743. — P., die Beratschla- gung der Partei mit den ihr beigegebenen Rechtshelfern. Abychom měli polovici pá- nov k své radě a ku p-zu, aby s námi mohli odstúpiti. Arch. II. 81. — P. míti, Audienz haben. Bart. 4. 15. — P., nález, úsudek, der Rechtsspruch, Ausspruch. Vynésti p.; p. v radě vynésti. V., Nál. 157. Oldřich ze Hradce panský potaz vynesl: Jestliže by kdo druhého nařekl chlapstvem ... O. z D. A kdyžby panský p. a vládycký vynášen býti měl, tehdy k vynášení p-zu nejvyšší sudí má kázati vstáti dvěma z pánův a je- dnomu z vládyk; a tak ti tři spolu, kteří povoláni budú, panský a vládycký p. vy- nésti mají. Vl. zř. 12., Zř. F. I. A. X. 2.