Potknouti
Potknouti, knul utí, potku (zastr.), potkl, potčen a čení; potýkati, potykovati. — P. = postrčili, anstecken, anstossen, unterstec- ken; zavaditi oč nohama, klesnouti, stolpern, straucheln ;podřeknouti se, zmýliti se, chybiti, in der Rede straucheln; uhoditi na sebe, anstossen; vaditi se, in Wortstreit gerathen. Jg. Vz P. se. — koho. Rozličná práce toho světa jej potykuje (postrkuje). Št. Mnoho mají činiti a tak je potykují mnohé nechuti. Št. N. 66. To ti vědí, ježto je potykuje (pot- kává, trifft). Št. — co komu kam (postr- čiti. podati): do ruky. Jg. Chléb v popel p. Leg. — se. Potkli se nepřátelé (udeřili na sebe). Ps. ras. Potkl se a padl (zavadil oč nohama). Kom. Potkly se nohy. Br. Ha- nebně se potkl (podřekl). Ohláš. — se čím: . řečí (svaditi se). Solf. — Pr. měst. Lépe jest p. se nohou nežli jazykem. Č. M. 70. Potkly se slovy hanlivými. Ros., Plác. — se na koho, nač. Potom jircháři potkli se na koželuhy (dotkli se jich tím) žádajíce, aby... Záp. měst. 1452. Aby se nepotekl ijeden na jeho skutky. Výb. 1. 684. — se s kým = pohádati se. Na Mor. Hý., Brt. Také v Pr. měst. — se komu. Koník se mu potkl (klo- pýtl). Baiz. — se v čem: v slovech (pod- řeknouti se). Alx., Št. — co, se kde. Potkl se pod ním kůň. Baiz. Strpěti protivenství, ježto na té cestě potykují (woran stossen). Št. V Egyptě jsú je potykovali mnozí boji. Št. Neb ne vždy stojíme v něm, ale poty- káme se na světské věci (sich woran stossen). Št. — se oč (s kým, kde). Potkli se s mistry německými o hlasy. Let. 10. Potknul se v lese o pahýl. Č.