Potlačiti
Potlačiti, il, en, ení; potláčeti, el, en, ení, potlačovati = tlačením pomačkati, zer-, zu- sammendrücken; pomalu tlačiti, langsam drücken; před se tlačiti, drücken, fortstos- sen; utiskovati, podmaniti, unterdrücken. Jg. — co, koho. Pleva zrna nepotlačí. Prov. Já sám tento vůz potlačím. Us. Něčí jméno p. Jel. Mocnější mdlejšího potlačuje. Kom. Jich hrdla potlačíš (pošlapeš). BO. P. vzpouru, povstání. Dch. P. hložie (pošlapati). BO. Po- tlačiti chtějú dušu našu. Rkk. 50. Druhého z ůmysla bez příčiny spravedlivé potlačuje. Vš. Nemohu toto poznamenání potlačiti, germ. a šp. m.: nemohu toho zatajiti. Zk., Brs. 131. — co čím. Potlačím mýlení lidská dobrú mysli. Jel. P. nepřítele mocí. Potlačie je svými nohami. ZN. Kopyty koněv svých p-čí všecky ulice tvé. BO. — co kdy. Hned v pučení něco p. Šm.