Potlouci
Potlouci, tluku, češ, potluc, potluka (kouc), tloukl, tlučen, čení. Vz Tlouci. P. = schla- gen, stossen, klopfen: ein wenig schlagen, klopfen; stlouci jednoho po druhém, nach einander zerschlagen; tlučením raniti, ver- wunden, beschädigen, zerschlagen; poraziti, pomlátiti, schlagen, aufs Haupt schlagen; se, sich wund schlagen, anschlagen; sich schlagen, raufen. Jg. — Čím víc sklenic na stole, tím více se jich potluče. Us. Potlouklo. Us. — co, koho. P. nepřítele. Ros. Kroupy potloukly (obilí.). V. — kam. Potluče v oke- nečka. Kat. 872. P. na vrata. GR. P. na dvéře. Aesop. — jak. Nepřítele na hlavu p. Ros. — (co) komu: hrnce. Us. Nesázel, aby mu nepotlouklo. Vz Lenoch. Lb. Jiní stáli, jakoby jim bylo potlouklo (jako by je byl někdo opařil). Kos. 01. I. 104. Heď, potlouklo ti (nepodařilo se ti, utřels hubu)! Us. u Rychn. a vůbec. — se. Spadla s okna a celá se potloukla. Us. Hrozně se potloukli (poprali se). Ros. — koho čím: holí.