Potlouci. — abs
Potlouci. — abs. Aby když přijde pán a potluče, brzce otevřeli jemu. Hus. III. 59. — co jak. Skla do drtu potloukli. Mus. 1880. 35. — kde. U nás potlouklo (kroupy p-kly). Us. — se kde. Ten krajá- nek se pořád po našem potoce p-ká. Us. Semr. — na koho. A my potlukli jsme na fojta: Fojte, stavils jest jeho? NB. Tč. 184.