-ce
-ce: kolce, kladívce, polence, světidélce. Brt. D. 150. -ce koncovkou slov zdrobně- lých. Vz Bž. 234. Obojrodá na -ce mají v dativu -i: vůdci, svůdci. Bž. 86. Jména svátků na -ce: hromnice, hromnic. Bž. 98. Cf. také Bž. 230., 233. — Instrum. pl. má starší tvar -cemi, jehož i nyní užívati lze. Brt. -ce koncovka gt. sg. místo -ete: prasa (prase) — prasce, těla (tele) — tělce. Vz -enec. Us. místy na jihovýchod. Mor. Osv. 1884. 57. (Brt.). — Co do času ukazuje se přechod od strč. slabiky cě k pozdější ce ve 14. a na začátku 15. stol. V Ž. kl. (14. stol.) píše se pravidelně srdcě, cělý, cěsta, obráncě, příjemcě, rcěte, ale výjimkou vedlé toho také příjemce. GB. Hl. 101.