PotřebovatiPotřebovati, potřebovávati, potřebu n. ne- dostatek míti, benöthigen, nöthig haben, be- dürfen;
chudým býti, dürftig sein;
žádati, fordern, verlangen;
užívati, brauchen, ge- brauchen, nutzen, Gebrauch machen. —
čeho: vláhy, Sych., rady, Ros
., pomoci. Kom. Ve- liký pták velikého hnízda potřebuje. Č
. M. 165.. Sych
. Tak se chovati, jak toho čas potřebuje (žádá). V
. P. meče (žádati). Výb. I. 1114. 37. On mého vozu dlouho potřebo- val (užíval). Us
. Žádného práva nepotřebo- vavše, ohne Rücksicht auf Gesetz. Půh. II. 470. Toho potřeboval. Půh. I. 345
. P. ně- čeho
. Alx. Ne vše doma máš, také lidí po- třebuješ. O. M. 265
., Lb. Budu jeho krve p.
z vaší rukú. Bj. Budu p. života dověčného (žádati)
. BO. — Br
., D
. —
čeho kdy.
Při času zaplacenie p-bují roku
. BO
. —
čeho od koho (žádati, zast.). Čím jest nás daroval více, více od nás p. bude. Št. N. 180. Poslal syna k Davidovi, aby potřeboval ot něho příměřie. BO. Rady své veždy od múdrého potřebuj. BO. Znamenie potřebováchu ot něho. ZN. Má od toho člověka pravdy p. (žádati); Toho jsem od něho potřeboval
. Půh. II. 448., I
. 177., 165. —
čeho v čem. Toho kořene v lékařství se potřebuje. Byl. Obilí v zemi p. Ml. Něčí rady v něčem p
. Arch. I. 44
. — J
. tr. ---
čeho na kom (žádati). Král poče na něm toho p. Leg
. A. 26. Tu jsem
na něm potřebovala
, aby mi to znal. Půh. II. 219. —
co, čeho k
čemu. Jestliby osoba městská potřebovala k svědomí osobu
. Zříz. zem. Když něco k tomu potřebuje. Tkad. K té jízdě potřebuje peněz. Žer. J. tr. —
čeho pro koho: pro sebe =
sobě. Ml. —
co. Potřebujeme dva zlaté, tři vědra piva. Us. Brt. —
co kde. Ktož co
při dskách po- třebuje. Vš. 179. —
s inft. Ote mne píti potřebuješ. ZN. —
Pozn. Zhusta se užívá tohoto slovesa ve smyslu německého brau- chen
chybně, ku př.:
Potřeboval jsem naň jen mrknouti místo prostého:
jen jsem naň mrknul, neb:
bylo mi naň jen mrknouti. I)u brauchst auf den Hund nur zu pfeifen
, winken atd., nikoli:
potřebuješ na toho psa jen hvízd- nouti, kývnouti atd.
, nýbrž:
Na toho psa jen hvízdni, kývni atd. Často stačí slovo
třeba s inft.: Třeba na něho jen mrknouti. Třeba mu jen pokynouti. Brs. 131. Potřebuji se touto rudou k pilinám jen přiblížiti a již na rudu naskáčou m.: Touto rudou k pilinám
jen se přibliž a již . . . nebo: přiblížíš-li (při- blížím-li) se touto rudou k pilinám atd. —
s adv. P.něčeho velmi, tuze, nevyhnutelně, důležitě. Šm.