Potřebovati
Potřebovati. Cf. List. fil. III. 226. — koho v čem. A hrubě ho v službách p-li. Bl. Ž. Aug. 106. — zač. Jestliže jich kto zač potřebuje, nepřistupuj bez darů. Výb. II. 756. — oč. Aby šel na rathúz, že jeho páni o pilné věci p-bují. Let. 480. Když by p. Šumberk o též p-val, aby se také zase k těž potřebě měli. Arch. VIII. 402. — čeho odkud. Tento předmět potřebuje s mé strany osvětleni. Sml. I. 11. — se čeho. P-jem se tvéj rady. Mor. Brt. D. 253. — co. To jsme ještě p-li, aby i oni přišli. Us. Rgl. Ten uzdu p. bude. Kom. L. 15. (Vyd. Křn). — od koho. Čím jest nás daroval viece, viece od nás p. (= žádati) bude. Št. Kn. š. 186. 11. — s inft. Ne- potřeboval je k sobě volať. Sá. Nepotře- boval jsem za tebou chodiť, peněz utráceti. Pk. doporučuje: Moh' jsem za tebou ne- chodiť, peněz neutráceti. Potřečka, putra, y, f. = nerozpuštěné máslo. Na Hané. Bkř. Potrefiti = stihnouti. — koho. Co má člověka p., to ho p-fí. Němc. — P. = do- vésti, uměti. Mor. Rgl. Potrefný, komisch. Šm. Potřeja = potřeba. P. mi peněz. Laš. Tč. Potřele = nestydatě, unverschämt. P. něco zapírati. Šf. III. 5. Potřep, u, m. = potřepnutí. Šd. Potřepati co komu. Všecky hrnce vám p-pu (roztluku). Mor. Brt. Dt. 267. Potřepek, vz Vejce. Potresktati, corripere. Ž. wit. Ezech. 16. Vz Potrestati. Potrest, u, m. = potrestání. Slov. Vaše dieťa ani na všetky p-ty nič nedbalo. Hdž. Čít. 183. P-ty vinovatých, odmeny nevin- ných. Dbš. Úv. 12. — Dbš. Phľd. III. 1. 53., VI. 255. — P., a, m = lapaj, pandur, obecný sluha, který dle rozkazu úřadu vin- níky trestá. Slov. Dbš. Obyč. 80., Rr. Sb. Potrestati jak. P. někoho těžce. J. Lpř. Jich podlé sv. čtenie přikázánie potresktal. Pass. — proč. Vidúc někdy, že přietel po- treskce jich pro jich lepšie. Št. Kn. š. 41. — koho na čem: na hrdle. Ndrf. Potřeštilec, lce, m., der Schussbeutel. Us. Potřetnouti = postřetnouti, potkati. Po- třetí sem ho. Mor. Bl. Potrgať, vz Potrkati. Slov. Bern. Potrh = potrhání. Dělá do p-hu. Mor. Brt. D. — P. = potrhnutí, škubnutí, das Zucken. Kol úst p. desnej muky. Phľd. VI. 255. Potrhal, a, m. = Kdo při hře každého obehrá. To je p. U N. Bydž. Kšť. Potrhání, vz Potrhati. — P. = váda, hašteření. Svárů, křikův a p. aby žádných nebylo u vojště. Žižkův řád. Potrhaný. P. zrak, Šml., síť. Us. — P. = zoraný. P. pole. Na mor. Slov. Hrb. Potrhati. — co, koho. Oldřich koně potrze Hrad. 6. a. P. moře, interrumpere. Ž. kl. (324.). Sv. František klečel (modle se); potom jeden bratr přijda potrhne jeho otazuje, chtěl-liby k stolu? Št. Kn. š. 46. Potrhávati jahody. Když jahodnice už skoro natrhaly, potrhávají na cestě ještě tu a tam, buď aby nádobu doplnily, buď jen do huby. Už p-váte? t. už jdete z jahod? U Zbirova. Lg. — koho kam: k sobě. Us. Dvor. — se. Potrhl jsem se. Kom. Lab. 106. — se z čeho. Potrhl se ze sna. GR. — že. Po- trhl se (ukazoval chuť), že půjde. Brt. D. 253 Potrhlec, helce, m = rozrazil, veronica offic., Ehrenpreis, rostl. Slez. Šd.