Potuchnouti
Potuchnouti. Cf. Mkl. Etym. 358. — abs. Hlasy p-chly (zanikly). Jrsk. Má hor- livosť p-chla. Kos. P-chla síla. Štulc. Jeho nepravosť p-chla. Krnd. 17. Zlato p-chlo; Když mezi sluncem a měsícem bude země, že slunce upřiemo nemóž na měsiec zřieti pro ni, ihned p-chne měsiec. Št. Kn. š. 129., 100. Oči moje p-chly. Št. Uč. 150. b. — kde. P-chla mezi nimi milosť. Št. Kn. š. 165. — v čem. Muž když p-chne v té ne- lopotě a nemúdré milosti. Št. Kn. š. 38. — kdy. Všudy pravda i božská i lidská ty časy p-chla. Jel. Enc. m. 1. — čím. Že mezi nima i jedné přiekazy nenie, jíž by p-chla pravá milosť. Št. Kn. š. 100. — s čím. Odejmi to života potěšeni a hnedť p-chne s svú postavú řečník. Jel. Enc. m. 23.