Cec
Cec, cic, e, m.; cecek, cicek (cku), cecík, cicík, cecíček, cicíček, cecínek, cicínek. Ce- cek m. sosek, sosec. Jg. Zitze, Brustwarze, Brust. Cice požívati (u dětí). V. Dítěti cic dáti. V. Dítě při cicu. L. Chtíti k cecku. Reš. — Cecek hovadský = vémě, Euter. V. C. kozí, svinský, kravský. Jg. — Cicky visí u tvé sukně (z bláta). Jg. — Cece na hrad- bách (okénka k střílení, střílnice), Schiess- scharte, Schiessloch. Zlob. — Vz Cecek, Cecik.