Potýkati
Potýkati, potýkávati, potykovati, potkati. begegnen; napadati, begegnen, widerfahren, zustossen, treffen. — koho. Potýká mne něco (potkává mne, přihazuje se mi). Jg., Šm. (Ti) chodili na cesty, an je potýkával (potkával). Pč. 33. — se, klopýiati, stolpern, straucheln, anstossen; potkati se, einander begegnen ; sraziti se, bojovati, streiten, fechten, kämpfen, sich schlagen. Jg. Kůň se potýká (klopýtá). Plk. (Br.). Potýkají se (potkávají se). Jel. Kohouti se potýkají (perou). Us. Tč. Vojsko celý den se potýkalo. Ros. Zavra oči se bíti a p. Prov. — koho, se čím, k němu se míti, přijati ho, einem mit etwas ; entgegen kommen, ihm begegnen; streiten. Šprýmy, ostrými přípovídkami se p., vtipná věc jest. Kom. Řečí a slovy se p. V. Mečem sě potýkaj se mnú. Rkk. 12. P. koho řečmi (k němu se míti, přijímati čím). Tkad. P. se polem. Jg. Kdo se stříbrnými kopími po- týká, ten vyhrává. C. P. se ostrým. Výb. II.43. — se s kým, s čím. P. se se smrtí. V. Bitec s druhým se potýká. V. Toto učení potýká se s svědectvím písem. V. Práva, kteráž se jedna s druhými potýkala a ne- srovnávala. Zř. F. I. — kde. Mládenci po- sekajíc zeleného větvije s kvietím potýkají (= zatýkají, zarážejí) před dveřmi svých milých. Orlog. (Č.). — se oč: o předek (o přednosť). D. Bude se s ním o to p. D. — se kde. Na turnajském place se p. Kom. S chudobou se jako ve šrancích p. V. — se kdy. Potykovali sme sě u poledne. BO. — s adv. P. se potmě, udatně, Sych., pěšky a koňmo. Rf.