Potýkati koho
Potýkati koho. Buďme veseli, když nás potýkají pokušenie od lidí. Hus I. 350. Svědomť jsem toho, neboť mne jest něco toho potýkalo. Št. Kn. š. 44. (157.). Roz- ličná práce světa tohoto jej potykuje. Št. Kn. š. 68. — koho kde: na cestě chudé. Ev. olom. 52. — koho čím. Kdež sú je potykovali mnozí boji. Št. Kn. š. 138. Aby ižádný druha pikardstvím ani z kunstu ne- potýkal. Výb. II. 369. — se oč. Velmi se o ten artikul p-li. Výb. II. 1448. — se nač. Ale p-me se na světské věci. Št. Kn. š. 50.