Pouk, u, pouček
Pouk, u, pouček, čku, m., širší konec vejce, das breitere Ende eines Eies oder das Ende überhaupt. Klaď do písku vejce poukem dolů. Ms. Ovc. Vz Pouch. — P.,das gebogene Ende des Weberschiffleins. Šm. — P., chu- chvalec, krušec, der Knollen. Mus. — Přenes. P., der KnolleN. Nemohu již jísti, jsem již jako p. — P., břicho. Má hezkého p-ka, hezký pouček = břichatí. Us. na mor. Dra- hansku. Hý. Až do pouka obnažil ženy. Žid. — P., plocha kladiva obyčejně trochu vypouklá, kterou se na něco tluče. Vys.