Pouzdro
Pouzdro, (zastr. púzdro), a, pouzderce, púzderce, pouzderko, púzderko, a, n. Vz Mz. 285. P., got. fodr, die Scheide, stněm, fuoter; sr. srb. puzdro (penis), rusk. puzro- puzo (venter), lit. puzdra (die Vorhaut); příp. -ro. Mkl. B. 86., aL. 173. (Hý.). P., tuhý obal
ke schování věcí, das Futteral, Gehäuse, Etuis.
P. na nástroj, na nůžky, od nožů (nožnice),
na šípy (toul), V., na péra(perák), D., na knihy,
Kom., na pistole. D., na patrony, Rohn, na zá-
vitek, die Rollenbüchse, jaderní (ohryzek,
das Kerngehäuse), měchové na rukavičky
(Handschuhsoufflet), safianové.na komíně (der
Schuber). Dch. P. u ručnice. Čsk. P. na dout-
níky, na visitky. Vz Závor. — P., nepatrný,
malý člověk. Ty pouzdro se mně chceš pro-
tiviti? Us. Ty mé pouzdro (o malém dítěti)!
Rk. To roztomilé p.! Dch. — P., dutina
uvnitř plodu rostlinného na semena; dle
toho jsou plody: jedno-, dvou-, troj- atd.-
pouzďré. Rostl. Vz Pestík, Tyčinka. — P.,
měchýř močový, die Harnblase. Sal. — P.,
měchýř nárokový, der Hodensack. Ja. — P., toul, der Köcher. Vký.