Poval
Poval, u, m., povalení, pobití, das Hin- schlagen, Hinstrecken. Na ??v?l, povalem lidé padali a mřeli. S obú stran sbití pa- dají pravým povalem. Troj. — P., na Mor. a na Slov. povala = dřevo, z něhož strop dělají, stropnice, die Walze. Strop z povalek v chlívě. — P., strop, die Zimmerdecke. Na Mor. a ve Slez. Klš., Pk., Tč. — P., sýpka, der Schüttboden. KB., Dch. — P., v horn., die Bühne. Povalek lezný, die Fahrbühne; hlavní či záštitný či jámový, die Haupt-, Schutz-, Schuss-, Schachtbühne. Bc., Hř.