Pověděti, povědíti
Pověděti, povědíti, povím (zastr. po- vědě), 3. os. pl. povědí, pověz, (pověď, pozdější), pověda (ouc, Výb. I. 1095. 8.), děl (zastr. pověďal), děn a dín, dění; po- vídati, povídávati. Tvar pověděti pokládá se za lepší než povědíti. P. — vypravovati, erzählen; mluviti, oznámiti, vyjeviti, pra- viti, říci, sagen, offenbaren, andeuten, be- richten, reden, sich erklären. Jg. — abs. Kdo rád zvídá, rád povídá (pomlouvá). Lb. Což mi jest nedal ani pověděl věda, kde by to bylo. Půh. II. 501. Vplítá-li kdo usta- vičně v řeč slovo povídám a nedochází v řeči konce, namítá se mu: Pořád poví- dáte a přece nepovíte. Na Mor. Brt. — koho = opěvovati (básnicky), besingen. L., Šm. — co. Věc stalou povídati. Kom. Co neví, to nepoví (o nemlčelivém). Dch. Prostě pravdu p. BN. Co nevím, nepovím. Vz Tajemství. Č. P. své příhody. Sych. Nejspíše opilý (dítě, blázen) pravdu poví. Us. Co mistr povídá (diktuje), ty po něm piš. Kom. Ať příklad povím. V. — co komu. Něco si povíme. Sych. Povím to pánu. Ros. Co nám povíš nového. Us. Si- mlena jí všecko povídajú (všeobecně ji jme- nují). Mor. Brt. To ti nepovím (--to nevím). Kde je bratr? Já ti nepovím (= nevím). Us. Msk., Hsp. Však on ti to poví. D. O čem mladí nevědí, to jim staří povědí. Prov. Pravdu někomu p. D. Povíme jim, až tudy půjdou. Vz Odbytí. Č. Počkej jen, až sem přijde, já mu povím (dám, posvítím, vypa- řím žaludek a p.). Us. Hý. Nepověděl než brannému a branný každému. Vz Tajemství. C. — jak dlouho. Budem si povídat do svítání. Er. P. 137. — (komu) o čem. Ně- komu o boží matce p. St. skl. O tom dluhu poviem. NB. Tč. Povím o jich postavě. Anth. I. 94. Zejtra si o tom povíme. Sych. Povím o tom. Kom. Co kdo nezkusil, neumí o tom povídati. Č. Povídá se o polesném, že umí pytláka přimraziti. Sych. Jakož miestem svým šíře o tom dobýváni povědieno bude. Let. 28. — V., Jel., Har., Jir. Anth. I. 94. — co jak (v čem, bez čeho, z čeho, do čeho, pod čím, nač, nad co, v co, čím, s čím, po čem). V krátkosti, Jg, řeč v podoben- ství. Aqu. P. něco bez obalu. Sych. Bez obalu a pochlebování komu co p. Sš. Mt. P. někomu něco z kořen, Kat. 434., pod ta- jemstvím. Kat. 2465., 275., 475. Žádali, aby pověděl pravdu pod svým svědomím. Let. 415. A protož aby nám každý z vás po- věděl na své svědomí pod věčným zatrace- ním pravdu. Bart. 146. Jáť myslil, že to po- vídám na šelmovství. Us. v Kunvaldu. Msk. P. něco po poslu. Dal. 27. Já jsem vám po- věděl přátelsky vedlé pravdy. NB. Tč. Tu jemu povědě ot konce do počátku. Výb. 1. 89. Aby po svém listu pověděli na jich vieru i na jich dušu, co jim známo. Kn. rož. 20. A nyní táži se vás, abyste mi pověděli před pánem Bohem na svou víru a duši, jste-li. .. Us. Hý. Nezlobte se, nepovídám vám to s ou- tržkem. Us. Všk. Všem nad hlas pověděl. St. skl. II. 62. Nad vrch já povědě, co vědě. Jir. Anth. I. 93. Lež z úmysla p. Št. N. 141. Svýma dvěma učedlníkoma pod tajemstvím to pověděl. Pass. 991. V zájem si věc p. Dch. Někomu na vlas něco p. Us. P. komu co na rozum •= pravdu do očí. U Opav. Klš. P. něco celými ústy. Bart. 73. P. někomu něco v oči, Smil v. 1404., do očí, Er. P. 91., do péra (diktovati), Sych., Šm., do ucha (pošeptati). V. — co ke komu. Háj. Proč k něj ně- čeho nepovieš ? Kat. 764. — co komu čím: věrnou řečí. Troj. Pověz nám věštbami svými, z které nám země radíš vzíti kněze. Dal. 10. Českým jazykem p. Aqu. — co kde: před Bohem, před soudem. Us. Protož pověz tuto před těmito dobrými lidmi, čehož jsi pově- ; dom. NB. Tč. P. někomu něco mezi čtyřma i očima, lépe: soukromě. Ml. P. někomu něco na poli, v lese atd. Us. — co na koho: Povím na tebe, že ... . Sych. Poviemť jednu vinu na m. Kat. 770. Pověděl na Čenčle z Brusného. Pč. 24. Ať to na mne nepovíš! Us. Dch. — co komu proč: pro přízeň. J. tr. — co kdy. To povědě v svej truch- losti. Výb. I.191. P. někomu něco na utěku. Kat. 1926. — že. Povídá se, že se nepřítel na nás strojí. Sych. Povídá, že tam byl. Us. Jel jest do Zálese poviedat, že jest již umřel Jan. NB. Tč. — s adv. P. něco krátce, V., z krátka, D., pošepmo, dobře, pořádně, jasně, zdlouha. Us., Šm. Nadělala klevet, až horko povídati. Sych. Z příma to povězte. Sych. To je hodně pověděno, das hat sich gewaschen! Dch.