Pověra
Pověra, y, f., víra nepravá, nerozumná, poboněk, der Aberglaube. P., slepé věření, že věci mohou způsobiti něco, k čemu usta- noveny nejsou. Blř. P., kladení do věcí stvořených vyšší moci, kteréž ani po při- rozenosti své ani po vůli boží nernají. Pkt. Vz S. N. P. v theol. = pojatosť v představách pravé víře přimíchaných, které odporují sv. zjevení a rozumu křesťansky osvícenému, superstitio, der Aberglaube. Zvláštní druhové či raději skutečná provozování p-ry jsou: ha- dačství, kouzelnictví. MP. 77. Pohanské p-ry. Kom. P-rou nadchnouti. Sych. Pověra jest hůl, kdo jí věří, tenť jest vůl. Prov. Č. Ten starý blázen dává (věří) ještě na p-ry. Us. u Rychn. Z p-ry se strachovati. Nt.