Pověsiti
Pověsiti, il, sen a šen, ení; pověšeti, el, šen a šín (na Slov. — šán), šení; pověšovati, hängen, aufhängen. — co: prádlo. Us. Ře- tězy pověsiti. Pass. 630. Za nova řešátko j pověsí, staré (potom jím) pod lavici hodí. Prov., Jg. — co kam. Klobouk na hřebík, ručnici na stěnu. Us. Erb něčí na pranýř p. V. P-sím ho na kolík. Er. P. 58. P. něco na hřebíček = odložiti. Sych. Školní kapsu na hřebík p. = nechati učení-se. V. Někoho na křiž. V. P. obraz nad postel. Us. -- co komu (kam). Někomu něco, medvěda, vel- blouda, bulika, šaška na nos p. (nalhati, na- bulíkovati). D. Hloupému brejle na nos p. Prov. Někomu lež p. D. Každému na očka slzičku pověsí. Hdk. C. 26. — koho za co: za krk, za hrdlo, V., za houžev (provaz). Háj. A za ty ji pověsili. Kat. 2983. — co, koho kde. Pověsil je na pěti dřevích. Br. Na stěně něco p. D. Orlice bě nad vozem pověšena. Anth. I. 41. Prádlo na žerdi p. Na Ostrav. Tč. Na tom dřevě hlavy p. kázal. Pass. 612.' Lapíce lva, na vysokém jej dřevě p-li. GR.