Povětroň
Povětroň, ě, m., kámen v povětří se tvo- řící, der Meteorstein, Luftstein. Krok. P., železo, které z vyšších vrstev oblohy na zem spadává (železo povětroní). Pt. P. v už- ším smyslu jest hmota železná n. kamenná neb z obou smíšená, původu nadzemského, která přiblíživše se na své dráze příliš zemi naší stržena byla k ní. Vz Meteor a více v S. N., Bř. N., a násl.