Povětří
Povětří, n., povětříčko, a, n., vzduch. P., po + větří. Mkl. B. 409. Od pověji. Jg. Die Luft. P. složeno z kyslíku, dusíku, kyseliny uhlíkové a z vodíku. Rostl. V p. se vzná- šeti ; v p. ryby loviti; p. dobré, zdravé, tiché, libé. V. Orel se vznáší do p.; v p. lítati; něco na p. vyložiti; do p. vyhoditi. Us. Čerstvého p. požívati; na čerstvé p. vyjíti. D. Lepší vrabec v rukou, nežli orel v povětří. Jistší pták na talíři pečený, nežli dva v p. vznešení. Prov. Jg. Na p. něco pověsiti, aby provětralo. Sych. Tíže, těžkost' p. D. P. rozrážeti. D. Nebude pršeti, p. jest tvrdé (= čisté a suché). Sych. Tlačiti p. nohama (viseti). Prov. Smil. P. třaskající. Krok. Ten jest z jeho p. (strany). Šm. Citím se volným jako pták v p. Ml. V p. základ svého učeni vzdělávati. Koule. Miniem z to- hoto zlého p. vyjíti (Klima). NB. Tč. — P., počasí, počas, povětrnosť, das Wetter, die Witterung. P. praští. Sp. P. dobré, zlé, kalné, mračné, deštivé, bouřlivé, V., jasné, pěkné, pohodlné, Us., vlhké. Sych. P. se mění, za- balilo, zamračilo, zatmělo. V. Změnu p. zna- menám na svých údech. Us. Pro špatné p. na cestu se nevydati. Ml. —P ., bouře. Sá. Strhlo se p. Us. Zvoniti proti p. D. Vyšlo také p., bralo kopce, doliny, aj drobné ška- rupiny. Sš. P. 476.