Povlak
Povlak. Mkl. Etym. 379. b. Povlaka bílá, byssos, rostl. Lpř. — P. = potažení, obal. P. oltářový, Hnoj. neštovičná p-ka, Výb. II. 4., konopná, Wld., deštníku. Dch. Oblačný p. nebes. Stč. Zem. 607. Sklovitý p. zubů. Osv. I. 559. Mám srdce jako v p-ce (je mi úzko). Němc. P. zrcadlový. ZČ. III. 37. Cf.
Pavlaka (dod.). — P. oční. Sejmi ze mne
zlú povlaku, já řku, temnosť mého zraku.
Pravn. 2175. P. oparový, pannus herpeticus,
trachomový, trachomatosus, z neštovicovi-
tého zánětu spojivky, p. ex conjunctivite
pustulosa, ze zrnitého zánětu spojivky, p.
ex conjunctivite granulari; povlaka hrubá
či tlustá, p. crassus, rohovky, p. corneae,
suchá, p. siccus, tenký p. tenuis, úrazová,
p. traumaticus. Ktt. exc. — P. = síť na
koroptve. Tenat zaječích 15, item p. sněžný
se všemi potřebami. 1539. Soud. kn. opav.