Povléci
Povléci, vleku, vlec, vleka (ouc), vlekl, vlečen, ení; povlíknouti, povleknouti, knul, kl, ut, utí; povlékati, povlíkati; povlačiti, il, en, ení; povláčeti, povlačovati. P. = po- táhnouti, schleppen, hinziehen, überziehen; uvléci, zavláčeti, eggen. Vz P. se. — co, koho. Kam to dřevo povlečeš? Us. Dotud vlk vláčí, až ho také povlekou. Prov. Jg. P. peřiny, stojíce, überziehen, Us., pole (svlá- četi, eggen). Šm. — co čím. Knihař nátěrek povleče pozlátkem. Techn. Zlatem něco p. BO. Zlé náruživosti a žádosti člověku mysl mrákotou povlékají. Sš. Mt. 4. Ptáčník vě- jice lpem povlačuje. Aesop. — se, sich schleppen, langsam gehen, sich überziehen. Kam se povlečeš (potáhneš, zdlouhavě půj- deš)? Ros. Ta věc se dlouho povleče. Us. Nebe se povlačí (mračí). D. Oči se mu po- vlekly pro velikú starosť. BO. — co, se čím. Peřiny čerstvým povlakem p. Us. Voda ledem se povleče. V. Nebe mraky se po- vléklo. Us. Oči se mu povlačují bělmem. Lk.