Cedule
Cedule, e, f.; gt. pl. cedul n. cedulí; ce- dulka, v, f. C. ze střlat. cedula, m. schedula. Mz. 129. — C. = list,psaní, Zettel, Brief. V. C. se nepečetí. Kom. C. poštní V. — C. kancelářský list. Dostal cedulku (povolujicí, smí se ženiť). Us. — C. pamětná (památní list. Denkbriet). V. — C. = smlouva, Ver- trag. C. nájemní, věnní, trhová, smluv sva- tebních. V. C. s úmluvú. Vz Vš. 193. — C. počtu činění: c. téhodní, měsíčná. Ros. — C'. = list obsylací, Sendbrief. C. oznamlivá. D. C. póhončí. Vz Vš. 124., 131.— C. zrádná, Pasquill. Zříz. zem. Vz Rb. 265. — C. dílčí (týkající se dělení statkův). Theilzettel. — C. na zájem a na uvázánie, vz Vš. 328., 364. — C. mýtní, Mauthzettol. D. - Cedule řezaná (zastaralé; psaní na konci vystřižené n. vyřezané, jimž jeden druhého se strany své pohledávanosti přátelským způsobem se dotazuje, kteréž každý přijíti a na ně svou odpověď dáti povinen jest, jináče za při- znávajícího při právě držán bude. Jg. (Vz v Jg. slov. více.)