Povrci
Povrci, povrhu, žeš, že, žeme. žete, hou; povrz, ha (ouc), hl, vržen, žení; povrhnouti, hnul, ut, utí; povrhovati. P. = pohoditi, za- hoditi , weg-, hin-, verwerfen. Jg. — co : zbraň, Us., strach smrti,-Jel., dítě, V., pro- vaz. Solf. — koho kam, kde: na některé hoře, Br., na poušti, Ben. V., na zem. Lom. Povrh ty stříbrné v chrámě odešel. Mat. Potom povrže jej (list) v kůtě aneb v blátě. Hus I. 434. Když jej honili, povrhl čepici od sebe. Pč. 51. — čím, kým. A povrhnuv jím zloduch do prostředka vyšel od něho. Sš. L. 64. Vz Vrci čím.