Povříslo, pobříslo
Povříslo, pobříslo (místy provříslo, pro- bříslo, na Slov. povřeslo, na Mor. obříslo, províslo), povřísélko, pobřísilko, a, n. P. m.: povřítlo, z koř. vret, lat. vertere, kroutiti. Ht. Ve strslov. ??-vr?zą = sváži. Ht., Gb. Hl. 146. Dle Mkl. B. 97! 99. stsl. povréslo, koř. vr?z = vázati a příp. -lo (1?). P. m. povřízlo, vr?z = vázati. Bž. 38. Cf. Povraz. Prk. P. dělati, vázati, namočiti. Us. Snopy povřísly svazovati. Kom. Potrhala se nám povřísla. Us. Něčeho na povřísle zanechati (upustiti od toho; neskončiti). Us., Č. On toho nejistí, což o smrti jeho zapsal, ale na p-le toho zanechává, in Ungewissheit lassen. Cyr. 192. Všecko na povřísle visí (nedaří se), Reš., též o nejistém stavu. Vz Neštěstí. Č. Všechno klade na dlouhá povřísla (každou práci rád odkládá = lenoch). Č. Když neumíš řemesla, musíš dělat povřísla. Č. M. 219. Všecko na p-le stálo. Bart. 291.