Povstati
Povstati, povstanu, vstal, ání; povstávati = vstáti, aufstehen, auferstehen, auftreten, sich erheben; pojíti, pocíti se, entstehen, emporkommen, emporsteigen, anheben, auf- kommen, den Anfang nehmen. Jg., V. — abs. Povstává (počíná se): vítr, svár, D., roztržitosť, Har., válka, V., hluk, Kom., po- žáry, Sych., pověsť, Jel., bitva. Dch. Po- vstaň, povstaň, Bože ó milý. Kom. Ž. 9. Davidka jest povstala a řekla. NB. Tč. — z čeho. P. z hříchů. BR. II. 5. b. Vlasti na ozdobu vždy jsi povstal z hrobu. Sš. Bs. 23. Povstal z místa (před ním). V. Po- vstávají z toho války,Kom., klepy. Ml. Povstal z nemoci. D., Šm. Z toho povstala hlučná debatta = z toho vzešlo hlučné ro- kování. — od čeho, skrze koho. Jakož nezpůsobové od výtržných lidí povstávají skrze odpovědníky a nepřátely zemské. Zř. F. I. A. XXIV. A svět skrze něho povstal. Sš. J. 16. — pro koho (zastati se ho). Jg. — před kým. Ros. — proti komu (čím). P. proti někomu vojnou. Troj. 117. P. proti někomu jako nepřítel. Chč. 607, I možno-li, aby odporové proti ní (odpovědi té) povstati mohli. Sš. I. 14. Všecko jím povstalo a bez ného nepovstalo nic, což povstalo. Sš. J. 12. Uctivě proti někomu p. V. Povstal král proti ní. Br. Povstali proti mně nepřátelé. Ros. P. proti vrchnosti. V. Povstává zlá pověst' proti němu. Jel. — proč, k čemu: ke cti něčí p. V. Pán k soudu povstane. V. — na co: na nohy. Plk. P. na někoho, sich gegen ihn erheben. Dch. — čím. Moře velikým dutím větro- vým povstáváše. ZN. — kde: v shromáž- dění. Ml. V Čechách povstaly hory (doly). Vys. Novějších pavučinných výmyslů, jež ve hlavách zhýralých povstaly. Sš. Sk. 2. — komu. Až i jméno křesťanu vyznavačům jejím (církve antiochijské) tuto povstalo. Sš. I. 3. — komu v kom. Nebezpečný soused v Cyrovi jim povstává, lépe: Cyrem. Km.— v co: v boj. BO.