Povstati
Povstati — odkud (čím, k čemu, kdy, kde). P. od modlitby, Vrch., z postele, Hrts., z trávy. Osv. Látky prvotní, ze kterých sloučením všecky ostatní povstávají, slovou prvky. Mj 22. K práci povstaň z nečin- nosti. Vrch. Povstaliť v druhé polovici 14. stol. z národu čes. výteční myslitelé; Nejstarší prosaická literatura v Čechách p-la z potřeb církevních. Tf. Slovo to p-lo ze slova onoho přetvořením. Us. — k čemu. P. k životu. Hdk. Všechny třídy obyvatel- stva p-ly k odporu ozbrojenému. Mus. 1880. 451. Láskou k žití p. Vrch. — kde. Mezi nimi povstal. J. Lpř. Záliba ve mně p-la. Dk. — jak. Zákonník Manův po částkách povstal. J. Lpř. I. 22. — kdy: z rána p. Mž. 25.