Povýšiti
Povýšiti, il, en, ení, povyšovati = vyšším učiniti, pozdvihnouti, erhöhen, erheben; zve- lebiti, přednosť dáti, úřadu uděliti, erhöhen (in Ansehen, Würde). Jg. — abs. Povyšuje i ponižuje Bůh. Br. — co, koho: rybník (hráz zvýšiti, aby více vody pojal). Vys. Povyš ny. Rkk. P. svú hlavu. BO. — čeho: hlasu. V., Har. Povýšil pokorných. Šf. P. ohně = (posiliti, potužiti), hráze. Vys. Nemá tomu pohonu odpovídati, protože Proček peněz povýšil. Půh. II. 574. Vz Povětšiti. — koho nač: na kříž, V., na doktorství. Šm. Nesnadno to na jistotu p. Bdl. P. na krále. Dch. — koho zač: za doktora. Mor. Mřk. —co o co: hráz o loket. Vys. — koho kam: syna k sobě povýšil. Sá, P. koho k hodnosti, zur Würde erheben. Šm. — co, koho do čeho: někoho do stavu šlechtic- kého. Us. Žula nemá se náhle do vrchu po- vyšovati. Vys. —koho od čeho: od země. Br. — čeho čím: ohně foukáním, měchem. — koho nad koho. Chč. 303., 624. P. sluhy spravedlivého nad krále nepravého. Ctib. 12. Vz Brt. S. §. 76. 5. Povyš ny v krajinách nad vrahy. Rkk. 53. Povýšil ho Bůh nade vše. Br. Jez nad starý způsob p. Vz Jez. Pr. — koho nad koho proč: pro svůj zisk. Chč. 378. — koho v čem: v úřadě, J. tr., ve cti, v bohatství. Chč. 304. — co čím: velebením. Chč. 624. — se. Každý, kdo se povyšuje, bude ponížen. Br.