Povýšiti
Povýšiti. Vz Povejšatiť (dod.) — abs. Byl povýšen = oběšen. — koho, čeho. P-šil jest p-ných. Hus III. 256., Ev. olom. P-šil sem jich. Hus II. 131. — nač. P. na mocninu druhého stupně. Us. Pdl. P. ně- koho na trůn. J. Lpř. — koho zač: za papeže, za císaře. Šmb. — kde, kam. Romulus na voze Martově mezi bohy po- vyšen jest. J. Lpř. Byl na universitě za doktora povýšen. Us. Cf. Pověsiti (z Alx. H. 8.) — koho nad koho. Št. Kn. š. 117.