Pozdní
Pozdní, komp.pozdnější, pozdější: v mluvě obecné: pozní, vz D. — P., co pozdě při- chází, jest, se děje, roste, zraje atd., spät. Jg. P. obilí, hrách, žito, oves, jehně, tele, Us., ovoce, beránek, V., hříbě (špatné). Us. P. žeň, klizení, mráz, podzim, léto, slunce, hvězda. Šm. Dnes nepůjdu na ranní, nýbrž až na pozdní (i. e. mši, die Spätmesse, das Hochamt). Us. na Mor. Hý. Ranní setí často zmýlí a pozdní vždycky. Prov. ,Ig. Pozdní bycha honění. Br. Pozdnější hruška, mrázek, práce, pykání. Šm. —čím. Ó hlúpeho smysla lidé a pozdní srdcem k věření ve všech vě- j cech. Výb. I. 356. — k čemu. Buď brzek (velox) k slyšení a p. k hněvu. ZN. — P. ptáče, v již. Čechách= zdlouhavý, nemotorný člověk, ein langsamer, unbeholfener Mensch. Kts.