Pozdravení, n
Pozdravení, n., nabytí zdraví, zotavení, die Genesung. Jg. — P., prokázání přá- telství, všímavosti, úcty neb vážnosti při potkání, návštěvě, loučení, přání dobrého; též slova sama, kterými se to děje, der Gruss, die Begrüssung, Empfehlung. Vz S. N. P. vyříditi. Us. Poděkuj, dává ti p. Sych. To psaní jí odveď s p-ním. Žer. Někomu p. od ně- koho oznámiti. Háj. P. vzkázati. Br., Ottersd. P. andělské (zdrávas Maria atd.). Br. P. an- dělské trojí čásť sebou obnáší. Sš. L. 14. P. dáti. Er. P. 221. Jednoduché p. bohatému duchu apoštolovu nepostačilo. Sš. I. 19. Ani p. není mu co věřit (když pozdravuje). Us. u Kunv. Msk. Jaké p., takové odtušeni. Č. P. lidem pracujícím: Pomáhej pán Bůh. Od- poveď děkovací: Dejž to pán Bůh. Dch. Vz Pochváliti. P. vybranými slovy. Sš. L. 14. O způsobech pozdravování vz S. N.