Poznati
Poznati, poznávati = smysly pojíti, durch die Sinne wahrnehmen, erkennen; věc si před- staviti s vědomím, že ji již viděl, znal, (wie- der) erkennen; představiti sobě něco více méně jasně, vědom sobě býti čeho, erkennen, sich vorstellen, verspüren, merken, gewahr wer- den, bemerken; představiti si věc vědomím jejích znalcův, aby ji od jiných rozeznal, er- kennen ; zkusiti, za pravé poznati, kennen lernen, prüfen; domysliti se, přesvědčení na- byti, pojíti rozumem, rozuměti, erkennen, er- sehen,einsehen, wahrnehmen, finden, sehen, begreifen; dosvědčiti, bezeugen. — se = do sebe jíti. sich ?. seine Schuld erkennen, be- kennen, in sich gehen; k sobě přijíti, sobě svědom býti, zu sich kommen, sich seiner bewusst werden. Jg. — abs. Nahlédni do své kuchyně a poznáš, čehoť se nedostává. V. — co, koho. Jeden druhého poznal. Flav. P. člověka, přítele, Us., dobrodiní, Kom., ženu, muže (tělesně = obcovati s ní n. s ním, Jemanden fleischlich beiwohnen). Br., V. Naše těla poznal. Pass. 638. Kterak se to stane, poněvadž muže nepoznávám. Sš. L. 14., 17. Což ti poznají, při tom mají ostati. Půh. II. 324. — čeho. Ten poznal strachu (neurčitou měrou; jinak pojí se s ?kkus.). — co, koho po čem: ohledal, poznal-liby šla- peje po blatě. NB. Tč. P. po chůzi, po oděvu, Jg., po hlase. D. Po heslu na vojně svoji se poznávají. Kom. Strom po ovoci, Jg., ptáka po zpěvu p. V. Ptáka poznáš po peří. 0. Po radě pána p. Smil v. 479. Jak koho rádi máme, po ztrátě poznáme. C. Berana po rounu, vlka po chodu, lišku po ocase, lva a medvěda po pazouřích poznáš. Prov. Jg. člověka po řeči poznáš. Vz Řeč. Č. — co na kom, na čem. Kdyby tak ten sedlák vstal, na svém statku by se nepoznal. Us. Sám na sobě to poznávám. Us. Poznal jsem na něm, že jest cizozemec. Har. Neb snad na tváři pozbledělé bylo p. lačnost'. Chč. P. 154. a. A že tichosť poznána muož býti ze- vnitř v obcování na obyčejích skrovných a krotkých. Chč. P. 106. b. Za germanismus sotva lze vazbu v příkladech z Chč. vyňa- tých pokládati a tím by také opravení došlo, co o té vazbě psáno v Ht. Brs. 283. a v Ht. Obr. 18. — koho, se v čem (kdy, kde): přítele v potřebě, v nouzi poznáš. Us. Po- znal se ve svém bludu. V. Poznal se ve svých vinách. Br. Nechce se v tom, že zle činí, poznati. Š. a Ž. Cožkolivěk v tom krá- deži poznali sú sě (bekennen, gestehen), to seznání moci nemá. NB. Tč. Vždyť bys mě ve vojsku nepoznala. Er. P. 106. Však ty se v tom zítra poznáš. Us. u Rychn. Pravdu v něčem p. P. něco v rozumu. Chč. 617., 618. Boha v jistých počátcích a mezech p. mohli. Duch lidský z věcí stvořených Boha ve hlavi- tých jeho vlastnostech p. může. Sš. I. 27., 28. P. v někom hlupce, bratra, lépe: p. někoho jakožto hlupce. bratra, bratrem. (Vz násle- dující vazbu: p. co, koho, se čím). Pozná jako v zrcadle všecky věci.Hus. I.42. V ničemž jeho nepoznal. GR. Zeny poznaly muže v chlipě (in coitu). BO. Působení ducha sv. poznáno býti může v následcích a skut- cích; Lidé ti v Kristu něco vyššího po- znávali; Ale i on beránka v něm poznal; V Ježíši poznává toho, o němž proroci před- pověděli. Sš. J. 50., 45., 32., 35. (Hý.). — o čem. Chce-li kdo vůli jeho učiniti, po- zná o nauce, zdali z Boha jest. Sš. J. 123. — se komu = přiznati se, eingestehen. Poznávám se tobě (confiteor). ZN. — co z čeho. Z toho poznávám. D. Z křtícího listu poznáš, kolik let mi jest. Sych. Z řeči něčí něco p. V. Z palce obra poznáme. C. Hrnec se poznává z klepání, blázen z tla- chání. Č. Výminky, pode kterými člověk Boha z přírody poznává. Sš. I. 28. — Chč. 299. — co, koho, se čím. Sám se hříšným po- znal. Pass. 302. Poznal nás svými syny. Zyg. Poznal jsem ho stvořitelem nebe i země. Jir. Anth. I. 89. P. Boha rozumem. Hus. I. 42. Přítele poznáš tím pravého, miluje-li tebe víc než co tvého. Výb. I. 846. P.' otce sy- nem. Sš. J. 13. — se s kým = seznámiti, bekannt werden. L., Kat. 1239. Nepoznati se s kým = povaditi se, in Zank gerathen. Us. — co komu kde = dosvědčiti. Mus. Úřadník paní přede pány poznal, že ten les za peníze prodán byl. Půh. Vznata poznal se jemu (přiznal). Půh. I. 202. Sám Bobeček poznal před purkmistrem, že těch peněz od něho přijíti nechtěl. BN. Tč. — na koho (dosvědčiti). Opět ten Čeněk poznal na Ka- lúcha, že jest měl Hrdibora vydati Jankovi. Pč. 21. — se k čemu. Tu mi se k nim (listóm) poznal (přiznal). Půh. II. 55. Po- zná-li se pohnaný k pečeti a slibu (přizná-li se). O. z D. — koho nad kým: Boha nad sebou p. Ms. Ps. — co při kom. Byl. - s inft. Poznává se býti vinna. Mel. o por. A tu svého knížete ležeti poznali. Háj. Všecky rozkazy pravé býti poznávám. Br. Boha na nebi býti poznává. Kom. — koho jak: od kosti, gründlich. Dch. Bych jej mohla v tvář poznati. Kat, 890. V pravdě něco p. Chč. 620. P. něco dle něčeho, lépe: po čem. Rs. Ze za průvodem pouhé přírody člověk by- tosť boží p. může. Sš. I. 28. Hned za vnuk- nutím božím poznal jej býti tím, jehož po- mazat vyslán byl; An skrze ducha sv. smysl slov oněch poznal; Poznav buď od lidí buď všemohoucností svou, že tak drahný čas se již trápí; Boha z vlastní síly dokonale a dle podstaty a bytnosti úplně poznati nikdo ne- může. Sš. J. 30., 48., 83., 94. — kdy. Co v něm vězí, za krátký čas poznáš. Č. M. 266. Vz P. co v čem, po čem. — s adv.: tělesně. BN., GR., dobře, úplně, rychle, snadně něco p. Us.