Pozorovati
Pozorovati, pozorovávati. P. = pozor míti, oko nésti, poslouchati, beobachten, be- trachten, aufmerken, aufpassen; znamenati, be-. anmerken, wahrnehmen, verspüren, ent- decken. Jg. — na co. Ztuha, zostra, pilně na něco p. D. Bedlivě jsem na to pozoro- val. Kom. L. 86. — Kram., Byl, Koll. — co, čeho (koho jak). Pozoruj, člověče, po- čátku, prostředku i skonání svého. V. Po- zorují jich. Kom. P. řeči. Br. Pozoruji tvého pokynutí. Knst. Pilně žalob a průvodů p. Er. Konšelé se vší pilností stran průvodův p. mají. Pr. měst. Jak to již nejstarší církev- nici ne bez podivení p-íi. Sš. I. 14. — kde (na čem, při čem = znamenati). Pozoruji něco na jejím obličeji. D. Suchosť při všech zrostlinách se pozoruje. Byl. předml. 4. — Pozn. Mylné jest tedy učení, že neznamená pozorovati nikdy německé wahrnehmen, be- merken, nýbrž jenom beobachten, betrach- ten. — že. Pozoruji, že voda opadáva. Sych.