Pozříti
Pozříti, zřím, el, ení; pozírati, ansehen, blicken, schauen. — (čím) kam. Pozřesta lisíma zrakoma na královy voje. Rkk. 10. Nepozeraj na mňa, nepuojdeš ty za mňa. Brt. Anth. 103. Tak pozerá na mňa, dobre mi z oči nepríde. Mt. S. Šťastný je to člo- věk, čo naňho pozeráš, čo sa s ním shováraš. Ht. S. 256. Pozírá na veškerenstvo co na soujem jednotlivostí; K poslední této stránce pozírá spasitel ozvláště. Sš. J. 14., 51. — odkud kam. Hlediště, s něhož na písma svatá pozírati můžeme, jsou rozmanitá. Sš. L. Předml. (Hý.). Plk., Koll., Krok. P. v oči. Plk. — kudy. Otec pozřel von oblo- kom. Ht. Sl. 220.