CekatiCekati, ckáti, cknouti n. ceknouti, knul a kl, utí = mluviti, ozvati se, pisknouti, pí- pnouti, špetnouti, mucken, mucksen, maulen, schnallen; s podivením
n. posměchem, zi- scheln, wispern. Jg. —
co kde. Nic
před ním cknouti nesmí. Br. Smím-li
mezi vámi ce- knouti. Jel. —
čím. Ani slovem necekl. Us., D. —
proti komu. Ani ceknouti proti němu nemohl. Us. —
nad kým,
nad čím: nad svou krásou, chodem, činy ckáti (líbíce se sobě). Kom., Br. —
na koho. Jiní naň ckali. Kom. —
na koho s čím: s posměchem. Kom. —
z čeho: C. z někoho, z místa. Br.