Požehnání
Požehnání, n., udělení nadpřirozené moci, posvěcení, Einsegnung, f. Hus. — P., přání dobrého se znamením kříže, der Segen, die Anwünschung. P. někomu dáti, uděliti. V kostele jest p. Us. P., odpolední služby boží, záležející hlavně z litanií, pak z při- měřených modliteb, po nichž se udílí p. nejsvětější svátostí. S. N. P. míti, ne; držeti. Š. a Ž. P. rodičů ve vodě neutone, v ohni neshoří. Pk. Uchvátil p. (říká se, když jeden druhého v něčem předstihne). Č. — P., roz- loučení, Abschied, m. Vzíti od někoho p. — P., zdaření, udělení všeho dobra, Segen, m. Nebeské p. obohacuje. Kom. Ten má boží p. (všeho dosť). Us. Bůh ho svým p-ním daří. Sych. Povděčně požívejte, čehož vám p. boží popřálo. Sych. Bez božího p. marné lidské namáhání. Dch.