Požehnati
Požehnati, požel mávati = milost boží, štěstí zvěstovati a přáti s připojením kříže, segnen; chváliti, velebiti, preisen, segnen, benedeien; loučiti se, Abschied nehmen; štěstí, dobrého zdaření uděliti, segnen, Segen geben, Glück ertheilen. Jg. — komu (čím). Požehnal Gabael Tobiášovi. Br. Pán Bůh jim požehná požehnáním svatým. Sš. P. 471. Bůh ti požehnej. Ros. Bůh vám požehnej. — čeho. Požehnal Bůh dne sobotního. Br. P. světa (umříti). Us. u Litomš. Požehnal jest Šimona a jeho synóv. Hus. I. 402. Po- žehnal dvora královského, vojny, světa (umřel). V. Požehnej vás Bůh. Ros. — co. Všecky, knihy požehnal. Pass. 522., 051. P. město. Dal. — Kron. mos. — koho rozloučili se s kým, zastr. Jir. Rytieř ji požehnal. GR. Já ji požehnaji. BO. — se čím: sv. křížem. Us.