Požitečný
Požitečný, půžitečný; -čen, čna, čno, s požitkem, užitečný, nützlich. Žena, osel, ořech, to spolu tré hned požitečnější bývá ubyté (ubije-li se, potlouká-li se). Nux, campana, piger sine verbere cessant. Prov., Jg. P. nápoj. V. Koně nebij, sluhy netup, ženy nepopouzej, mají-li p-čni býti. Č. M. P. vlastenství, vlastník = požitků, právo (= k užívání), Nutz-. J. tr. P. rostliny, Nutzpflanzen. Dch. P. rok, dobytek. J. tri Tak se jemu p-čného dej. Hugo. — komu: církvi. V. Kráva jest člověku p. Rad.zvíř. — k čemu: k živnosti. V.