2. Požiti
2. Požiti, požiji, poživu, žil, it, ití; požívati. P. = zažiti, stráviti, verdauen; jísti, geniessen, essen; radostně cítiti, míti, ušiti, geniessen, mit Lust, empfinden; k užitku svému obraceti, dobra účasten býti, sich be- dienen, benützen; pobiti, překonati, vyho- věti, womit fertig werden, überwältigen, Jemanden beikommen. Jg. — abs. Zdráv požil. Us. — co. Až do nemluvňátek prsy požívajících. Flav. Svú lásku požívali. BN. Což jest mého požil (verbrauchen). Což jest požil od těch časóv. Půh. I. 343., II. 143. A to (kradené věci) od nich přijímal a to požíval. Pč. 18. — čeho. P. pokrmu a ná- poje; čerstvého povětří, pokoje. D. P. post- ních pokrmů. Sych. P. rozkoší a krato- chvíle; cice (cucati). V. P. dobrého zdraví. Ros. P. požehnání božího. Sych. Perně jsem toho požil. Har. Zle p. moci něčí. Ben. V. Po tři dni toho požíval. Ml. Me- lounů nemírně požíval. V. Jen v neděli požívám čerstvého povětří. Ml. A ten Húska jich (zlodějů) také požíval (měl z nich zisk). Pc. 52. Což si s pánem vymienil, toho máš požívati. Výb. I. 613. P. nadace. J. tr. Ta panna má téhož práva p. Výb. I. 624. On toho tu požil a děl, kamž chtěl; Čehož má quitprify, toho by chtěl p.; V té chvíli požil mne jest a škody mi učinil: Má svo- bod p.; Co by ukázala, že otec její držel podlé (lesk od dávna, toho má p.; Což paní Eliška ukáže, dskami, toho poživ. Půh. II. 599., 320., 407., 454., I. 216.. 205. Ženy p. V. P. . nežitův , bewältigen, zertheilen. Sal. 217. 9., 227. 12. — (koho) odkud. Tok vody, z něhož všichni požívali. Flav. Z té (lektvaře) každého rána požívej. Byl. Požehnej darů, kterých z dobrotivosti tvé dnes požívati budeme (modlitba před jídlem). Us. Hý. Se všech stromů požívejte. Er. P. 500. Někoho z děl p. (= pobiti). Řkp. (Mus.) — čeho jak: štěstí po své vůli, V., po kap- kách. A poživeš toho od nás vším dobrým. Arch. I. 12. Svého rodu v rozkošech poží- vati. Chč. 448. Toho zlým a horkým mu- síte požívati. Bart. 381. Ač toho p. chce vedlé práva. NB. Tč. Těch (luk) požívají pravým násilím. Půh. 1. 383. Toho požíval k své vóli (a k libostí). Půh. II. 130., 135., 195., 265., 295. Požíval zboží k svej vóli. GR. Té dobré paní k své vóli požíval. BN. Řeky bude moci požívati lovením ryb. Nách. 63. (r. 1433). Povděčným srdcem něčeho p. Sych. Ničímž užitečným nepoživeš toho. Rad. zvíř. Se střídmostí darů božích p. Sych. — čeho proč. Pro nemoc; toho p. nemůže. Sych. — kde. Na svém štítu zlaté vrše požívati. Háj. Člověk jeden sešlý ne- moha pravdy požiti v súdě, prosil ciesaře. Št. — čeho k čemu. Požívati něčeho k hříchům na něčí potupu, Chč. 449., k svému zisku. Chč. 624. — čeho s kým. A požíval jich s Jankern. Pč. 21. A toho všeho ten Nikal s nimi požívá. Pč. 19. — proti čemu. Zbraně proti nepříteli, Us., lsti proti někomu. Trip. — čeho od koho: rady od svých pánův. Plk. — čeho za co: rozumu za vůdce = jakožto vůdce. Záv. Toho všeho požívá za 30 hřiven. Půh. I. 124.