Práce, e, pracička
Práce, e, pracička, y, f. P. z pratja (prt — ati). Gb. Hl. 106. P. krátí á v instr. sg. (prací), v pl. pak v genit., dat, lok. a instr.: prací, pracím, pracích, pracemi; ale ně- kteří spisovatelé á vůbec nekrátí. Také v obec. mluvě vých. Čech a jinde á se nekrátí: prácej, prácema. Jir. Taktéž na Mor.: Nemohu býti s tou prácí hotov; to je s terna prácema včil kříž. Hý. Někteří doporučují také dat. pl. prácem, a lok. pl. práceck, ale tyto tvary nejsou s dostatek doloženy, čtemeť aspoň v Jg. Slov. jenom: Pracem jest poddán. Sokol. 48. Uprázdnění k učeným pracem. D. — P., vynakládání síly tělesné n. duševní k účelu nějakému, namáhání jí, těžkost, das Arbeiten, die Arbeit, Mühe, Beschwerlich- keit, Mühewaltung. P. veliká, daremná, sou- marná, koňská, V., trpká, D., oslovská, Kom., marná, bezpotřebná, zbytečná, neužitečná, malá, snadná, lehká, Jg., právní, skrovná, Šm., bezděčná, ničemná, noční, nádenická, Us., obtížná, trudná. Sš. O. 173. P. na vin- níci: ráz, u;z rázu někoho pustiti (z práce na vinníci). Sp. P. hlavou, přílišná, uložená, svěřená, J. tr., z úkolu n. úkolová, svobodná, běžná, nekonečná (bez konce), Nz., na ho- diny, po kusu, denní n. na den, ze mzdy, na úkol, objednaná, smluvená, tuhá, pokoutní, Šp., namáhavá, lopotná, dlouhá, krátká, Da., potná, zdlouhavá (páračka, piplačka), malá (pracička, podělka), Šm., neodbytná, piplavá, Hý., trojsměnná (když se dělnictvo denně 3krát střídá vždy po 8 hodinách), Vys., těžká, hmotná, J. tr., střídavá, společná (vz Čída), Us., rozrušná, aufreibend, hovadská, Dch., nucená, donucená, z donucení. J. tr. P. v theol.: p. dělnická = všechna tělesná p., která od služebníkův a řemeslníkův, dělníkův a stroj- níkův se vykonává, die knechtische Arbeit, opus servile; p. volná = která ku vzdělání ducha směřuje, die freie A-, opus liberale. MP. 128. P. v horn.: lopatní, (lopatování, die Schaufelarbeit), klínová (klínování, Keil-), želízková či želízkem n. mlátkem, Schlägel-, nosákem, Keilhauen-, střelná n. střelným prachem, Spreng-, Schiess-,ohenní, das Feuer- setzen, strojová, Maschinen-, denní n. po- denní, Tag-, důlní n. podzemní, Gruben-, směnová, Schichten-, úkolní, Geding-, při- stala, Zustande-, třitřetičná, Dreidrittel-, jedno- ruční, einmännische A-, dvouruční, zweimän- nische Arbeit. Hr. P. pod zavřením, Klausur- arbeit. J. tr. Výkaz, vedení, způsob, pořádek, obor, poměra, správa (řízení) práce. J. tr. Stávka práce dělníkův. Nz. Cena, seznam práce, účet z p. Šp. Dělání, konání, pří- lišné ukládání p-ce. J. tr. P-ci odfleknouti, schleuderisch abfertigen. Dch. P-ce schopný; nepřítel, milovník p-e; mzda n. plat za p-ci nebo od p-e;chuť, čas, náčiní ku p-ci; kůň do p-e. Srn. Od register ohledání n. vymazání nemá nic dáno ,býti, neb to jest písařova práce. O. z D. Úředníci o to p-ci nesúce darmo pracovati nechtie. O. z D. P-ce přikázané na potaz bráti, die über- wiesenen Geschäfte verhandeln. Pr. P. méně hmotná a s menším rachotem spojená. Sš.J. 86. Tím se zanášeti a v tom p-ci vésti. Čr. Míti někoho k práci. Us. Co kdo na práci má. J. tr. Práci se zvykati; v práci se stří- dati; až budeš míti po práci, potom si od- počiň; v p-ech si postesknouti. Sych. Práci vésti (daremnou); (s) velikou prací; nelitujíc žádné péče ani práce; p-ci a nepokoj uči- niti ; míti mnoho práce a díla. V. Pracemi shmoždění odpočívají; něčeho s prací vy- hledávati; na čemž jest mnoho práce; k če- muž mnoho těžké p-ce potřebí; p-cí um- dlený, ustalý; p-ci vynaložiti; práce si ne- vážiti. Kom. Má se do práce, k práci (činí se). Dch., Sych. Není k žádné p-ci; vzal si s tím dílem práci; do práce se dáti; p-ci podstoupiti; jest plno p-ce; máme plné ruce p-ce. Dch. Co se týče práce; pohledanosť (Forderung) za práci. J. tr. Ku práci někoho připraviti. Půh. II. 578. P-ci s něčím míti. Chč. 302. Ten kněz o jiniem p-ce nejmieše. Dal. 164. P-ci o něco míti. Chč. 607. U nás jest mnoho práce; otec jde na svou p-ci. V Solnicku. Že má něco do práce. Us. Sou samá práce (pracovití). V Dobrušce. Vk. Druhá p. v hornictví jest práce na střelný prach, šp. m.: střelným prachem. Když se kdo ne- zvaný zvláště dítě plete do práce, říká se: Už je od tej p-ce zaplaceno a i peníze pro- pité. Na mor. Zlínsku. Brt. P-cí utýrati; utahati; p-cí se namoci, přetrhnouti; To mi mnoho p-ce nadělá; já při tom mařím jen svou práci; p-ci si dáti. D. V p-ci někoho zavésti. Br. Nechce se mu do práce; P-eí zmořený,, Jg. Jíti do p-ce, z p-ce; v p-ci býti; p-ci počíti, skončiti; míti po p-ci; dalo mi to velikou práci; s úsilnou p-cí něco konati; v p-cech ustávati; mnohé práce vystáti; p-ci konati, vykonati, podnikati, do- konati, vyříditi, dodělati, k věci přiložiti, na něco vynaložiti, na se vzíti; p-ci svou zle (darmo) vynaložiti; se vší p-cí se sna- žiti ; p-ci komu zavaliti, udělati; p-ci i náklad zmrhati; nic bez p-ce nepřichází lidem; to vykonati není žádná práce; nemá s tím žádné práce; dám si na práci. Jg. Člověk se bez p-ce nenají. Ros. Jednou p-cí (s jednou prací) něco spraviti. Ros. Stojí to za práci. Srn. Z práce plat bráti. Ondrák. Za p-ci se styděti nemusíš; Jaká práce, taková pláce (yz Mzda); Kdo práci umí, rád nečumí; Častá dohlídka pohání p-ci; Volovi seno, koňovi oves, pacholku buchtu, vždy se práce dobře koná. Lb. Trpká práce, pokoj sladký, po práci jsou milé svátky; Zrob svou práci, pokud světlo stačí a p-ci Bůh ti požehnati ráčí; Pilný výská, lenivec si stýská, když je p. pilná nebo blízká; Kdo se p-ce štítí, toho lechce (lektá) v řiti (zaslouží po řiti, výprask); Kdo své práce nehledí, po tom nikdo nedědí; Kdo je p-ce lenivý, není člo- věk poctivý. Ve Slez. Tč. P. bezděčná ne- bývá vděčná. Šp., Č. Kdo se svou prací živí, o krádeži nic neví. Č. Po p-ci milé odpočinutí. Č. Po práci mílo odpočinouti. Ros., Č. Kdy jest práci konec, sladký jest odpočinek. Bern. Po vykonané práci dobře jídlo chutná; Váhavá p. špatná mzda. Bern. S nouzí se potká, kdo se p-ci vyhýbá. Sych. P. všecko přemáhá. Bern. Zbožie, česť nenie bez p-ce. Smil v. 1020. Práca mu ide zpod ruky ako voda. Mt. S. Marna p. kosom vodu načierať; Najprv práca, potom pláca. Mt. S. P-ce kdo se štítí, pytel musí vzíti. Km. Práce černá dělá bílé penízky; Škoda velkých p-cí, kde malé stačí; P. není bez platu, roz- koš plodí útratu. Pk. Žáden bez p-ce nejí koláče. Jg., Č. Bez p. není ovoce. Č. Člověk jest ku p-ci stvořen jako k letu pták; Kůň k tahu, pták k letu a člověk ku práci. Č. Tomu buď dávána česť, kde i větší práce jest. Rb. Strany přísloví a pořekadel vz: Činiti co, Dlíti se, Chléb, Jedlík, Jídlo, Kámen, Klátiti se. Kohout, Mzda, Obživa, Pracovati, Pracovitosť, Řemeslo, Stojací, Umění, Za- hálka, Zapomenlivosť. — P., péče, starosť, die Sorge. P. správy některé země. V. Ktož nechce p-ce zbýti, uruč se za druhého. Smil. Co mi p-ci děláš (Verlegenheiten bereiten)? NB. Tč. Všecka jejich p. o tento časný život jest. Anth. II. 379. — P., těžkost, svízel, die Beschwerlichkeit, Mühe, das Mühsal. Tyran ustavičnými daněmi a p-cemi sse krev z žil poddaných svých. V. Viděl Hospodin svého lidu velikú p-ci v Egyptě. Pass. 869. Kdož z nich na moři plavá, ač jest kde v kterém nečasu, vzdada prosbu svého hlasu, v kterejž koli p-ci bude, té jeho pomociú zbude. Výb. II. 5. 13. — P., bolesť, der Schmerz P. ku porodu. V. — P., věc, o kterou tělesní n. duševní síly namáháme, buď že způsobiti se má, buď že způsobena jest (dílo), die Arbeit, Beschäftigung, das Geschäft, Werk. Jg. P. noční, nádennická, sečná. D., sedací, Jg., robotní, hudlařská. Sych. P. vypuklá (vy- daná, Relief), povypuklá (povydaná, plosko- vypuklá, povypuklina, Basrelief), polouvy- puklá (polouvydaná, polouvypuklina, Demi- relief), plnovypuklá (plnovydaná, plno vypu- klina, Hautrelief); rilievo, basso r., mezzo r., alto r.; p. odbytá, vyřízená. Nz. P. čistá, štípená, kvapná, na rychlo, dobrá, učená, ukončená, dokonalá, tesařská atd. Us. P. dekorativní, Tč., konkursní, Konkurselaborat, n. J. tr. Nesčíslnými pracemi stíženu býti; neměli p-ce, nic na práci; Jiného na práci nemá než aby žral a pil: p-ci (dílo) udělati, na stranu odložiti (občerstviti se). V. P. ta celého člověka vyhledává. Kom. Míti moc (mnoho) na práci; p-ce si hleděti; p-ce se chápati; úkolnou p-ci konati; bez pobídnutí k práci se míti. do práce se hnáti; p-ci za den podělati; pojď, ať jednou s p-ci u konce jsme; p-cí dlouho se párati; z p-ce hanbu míti; za p-ci zaplatiti; ta p. po švu se páře ; p-ci něčí haněti; ta p. nestojí za nic, se po- dařila, Sych. Co máš na práci? Někomu p-ci odložiti, uložiti, dáti; p-ci vyložiti, za- valiti; do práce se dáti (v nečas); odbývati p-ci ledabylo; v p-ci pokračovati; s prací si pospíšiti; p. se opozdila; p-ci konati, do- konati, vykonati, odbaviti, odbyti; p-ci za- stati; pěkná je na tom práce; s p-ci si pospíšiti. Jg. Po mých povinných pracech nezbývá mi mnoho času. D. Není ho s tu práci. Sych. P. ostarávati, poříditi: ku p-ci dostaviti. Er. P-ci zbytečnou na svá ramena brali. Vš. Od p-ce málo vzíti. Hus. I. 417. P-ci opraviti, NB. Tč., dohotoviti. P. nebo spis kommisse. J. tr. Do její p-ce nic není. Us. Nedostatečný ku podnikání p-cí takových. Sš. I. 3. P-ci na se vzíti; podvoliti se práci; podjati práci. J. tr. Jeho p-ce jsou výtečné; p-ci dělati, odevzdati, odvésti. Nz. P-ci do- stati, do práce k někomu jíti; z p-ce jíti, vystoupiti.; z p-ce někoho pustiti; návod ku p-ci. Šp. Važ si času, chyť se p-ce, za- hálky se střez co, zrádce. Spěšná práce nad výdělkem pláče. C. P. kvapná málo (n. není) platná. C. P-ci na zaprášku odbývati (hbitě, až se práší). Č. Míti více práce než peci o velkonoci. C. (Vz Straka, Vůl). Při práci za nehty tnu zašlo a při míse se upotil (= lenoch). Č. Pilen práce své co zajíc bubnu. Č. Práce nebývá křiva, jenom zrovna při- hlížej. Pk. Lahká práca nebývá trváca. Mt. S. Vyhybá se práci co čert kříži. Sk., Č. Dobrá p., dobrá mzda. Č.. Bern. Jaký plat, taká p. Šp.