Pracovati
Pracovati, cuji, cuj, cuje (íc), oval, án, ání, arbeiten; v Z. přichází vždy ve smyslu. cvičiti se, cvičenu býti. Č. — abs. Jak kdo jí, tak obyčejně pracuje. Vz Práce. Lb. Stroj pracuje. Us. P., až pot oči za- lévá. V. P. jako mezek. Pk. — co. Jg. -- k čemu: k smrti, D., k hodince smrti, V., J. tr., k poslední hodince, Us., ku porodu, Kom., k dítěti. Koc. P. k něčímu prospěchu. Řd. P-li ku králi do Uher s velikým úsilím a prací. Bart. 203., 26. — komu. Us. Bídní my, že jsme lišce pracovali. Aesop. — na co: na zakázku. Sych. Jen na jídlo praco- vati. Rad. zvíř. Stravu jim dáti musil, aby na své nepracovali. Tov. 118. P. na vítr. BO. — V. — oč. O to pracují, aby nás roz- dvojili. V. P. o zvelebení sv. statku. Jg. O hrdlo p. (těžce). Plk. O dušu p. (až by duši vypustil, do úpadu). Us. u Přer. Kd. Král o pokoj pracoval. Let. 330. O všecko pryč, o tři zdechy p. Mor. Brt. Jdiž preč a. pracuj mi o to. Kat. 2512. O to bych s lidem pracoval. Bart. 357. 14. Jakoby o to u měst p-li. Bart. 207. 17. — o čem. On o tom pracoval a náklad na to činil. V. Dejž Bůh, o čemž pracuješ, ať se šťastně vede. V. O dědinách a rolích sami vlastníma rukama pracují. V. Ulož služebníku, o čem by měl p. Koc. Já o tom pracuji a tobě to strčím. Us. Těžce pracujeme o chlebě. Us. Sám dříve o nápravě svojí p. musí; O dokona- losti mravné pracují. Sš. L. 75., 89. Oplať se otci a mateři pracuje o nich. St. N. 34. Usilovně o dokonalosti své p. Sš. L. 145. (Hý.). O roli p. BO. -- Br., Nz., J. tr. — co s kým: s bratrem. Us. — kudy. To se stává, když jedeš na koni a pracuješ skrze veliká bláta na cestě neb prachy. Db. — proč. P. pro dobré jiných. Št. N. 73. Vší myslí pro užitek i ve dne i v noci pracují. Anth. I. 45. P-val (Ježíš) pro jeho (člověka) hříchy. Hus. I. 16. — po čem, po kom. Po někom něco p. D. Přes svět po živnosti p. V. — kde (přes co, po čem). P. přes svět (cestovati). V. P. po světě (cestovati). Jg., Šm., Lom. Ješto přes svět pracují, jedno místo více chválí než druhé. V. —v čem: v napravování filosofie, Kom., v spravedl- nosti, v neduhu (nemocným býti), Martim., Šm., v stavu manželském. V. V tom pracoval a náklad na to činil. V. Ulož služebníku, v čem by měl p. Kor. Ale v dobrém skutku snažně pracuj. Smil v 960. V svej vieře snažně p. Kat. 1601. P-val v svém úřadu církvi sv. k prospěchu. Hus I. 421. — čím. P. cestou (cestovati), Koc, tělem, Kom., hlavou (mysliti), nohama, rukama, Jg., je- hlou. Šp. — jak: s nejvyšším úsilím. V. P. do unavení, do upocení, až do potu, V., až do úpadu. Rk. P. bez užitku. V. Na prázdno. Kat. 318. Něco s pilností p. T., Os. Umí p.do sáhu (mnoho). Us. Všk. P. na kusy. Sp. Vší silou, snažností, mocí. V. — z čeho: ze mzdy. Sych. P-val z peněz u sedláků. Hus I. 417. — kde (při, čem, na čem, v čem, u koho, po čem). P. při svíčce. Us. Baba při ženách rodících pracuje. V. Při svém starším pracovati. V. Pracuj každý s chutí na národu roli de- dičné. Koll. P. na stole (při něm sedě na něm něco dělati). Us. P. u souseda. Us. Pracovali jsme o to u práva. T. Kteří po moři pracují a živnosti sobě na vodách do- bývají. Vod. P. v domě. V. —jak dlouho: až po konec svůj, Dch., do noci. —se s čím. Kam se s tím tělem pracujete (taháte)? Pass. 642. — s kým. Čemuž dále praciješ s mi- strem'? ZN. — aby. P-val všemožně, aby se očistil. V. — s adv. P. zpovolna, Sych., pilně, silně, tuho, D., nadarmo, daremně, těžce, všemožně, Jg., rychle, pořád. Šm. — na čem, an etwas arbeiten. S pilností na knize p., chybne m.: p. knihu, o knize. Pk., Rs. Maloruští spisovatelé pracovali na vzniku literatury maloruské, chybně m.: pra- covali o vznik, o vzniku, nebo: o to se sna- žili, usilovali, aby vznikla. Brs. 132. Vz Pra- covali oč, o čem, kde, Dělati. — P. za koho, za co: za tovaryše (ne: co tovaryš). Ml.. Vst. P. za plat. Ml. Pracuje za dva, jí za pět. Na mor. Zlínsku. Brt. Za pravdu (pro justitia) pracij. BO.