PráhPráh. Cf. Mkl. Etym. 258., List. fil. XIII. 186. Báti se cizího prahu (do cizího bytu vejíti). Us. Hrš. Zajíce na prahu chytiti (upadnouti). U Rokycan. Fč. Na venkově s večera sedávají sousedé na prahu na kou- sek řeči. Osv. 1889. č. 7. Cizí prahy pře- lézati = žebrati. Us. Osv., Dch. Domácí pán klopýtnul přes vlastní p. (o tom, kdo po- chybil v něčem, v čem se zná). Osv. Jen za prahem domácím náležíme sobě. Sk. Ostá- vejte zdravé, vy domovné prahy, nekročia viac ces vás moje biele nohy. Lipa II. 263. Na praze stála, pekná sa zdála, poboskal som ju, ona sa smála. Obr. Ps. Představa klesla pod prah védomí; p. popudu. Dk. P. 12., 30. P. dráždivosti. NA. V. od. II. 8. Na prahu úst našich sedí povzdech. Vrch. — P. železniční = dřevěné trámce, na nichž koleje jsou připevněny. Zpr. arch. P. v hor- nictví = půlka okrouhlé klády ploskou stra- nou dolů položená, na níž se staví věnec. NA. IV. 136. P. u vrat stavidla. NA. IV. 255. — P.
říční. Vz Šf. II.
154. Prahy, porogy Dněpra, jsou velké skály na řece Dněpru, přese které voda jako přes prahy s velikou silou dolů padá. Hý. Ss.
