Praha
Praha od pražiti, sengen. Tk. I. 4. Krč. odvádí od prahů, které byly nad Prahou u Bráníka. Vz Práh (konec v dod.). P. od prahu: Limen sum: parvo magnum te limine nomen, magna viris, gestis maxima, Praga traho. 1614. Wtr. Obr. 489. Cf. Arch. VIL 717. Nové Město založeno Karlem IV. roku 1348. Praha (Nové a Staré město) soojena roku 1519., ale 1528. zase se oddělila. Vz Výb. 11. 1273. nn. Nastavěl si celé Prahy zlatých nadějí do budoucnosti. Šml. Foukej zase proti Praze (říkají tomu, kdo něco hloupého řekl nebo učinil). U Chlumce v Jič. Kšť. Město svaté, veleslavná Praho, slávy naší nedobytná straho. Sš. Bs. 186. Ukázati někomu Prahu (vzíti něčí hlavu od zadu do dlaní a vyzdvihnouti ho). Us. Fč. Vešlo v přípovídku, že P. jest špitál vší říše (německé, že do ní vše se hrne). V 16. stol. Wtr. Obr. 141. Cf. Arch. VIII. 600., Ukaz. 61.— P. = horský hřeben mezi Příbramí a Rokyc, Krč., vrch v Písecku. P. = les u Týna nad Vlt, pole u Hor. Brízy na Plz., u Jamen na Pís. a j. BPr. — z Prahy Jeroným, vz Jeroným pražský. — z Prahy Jan, 1435. Jir. Ruk. II. 135. — z Prahy Vavř. Šb. Dj. ř. 2. vd. 278. — P. Ondřej. 1612. Wtr. Obr. 85.