Prase
Prase. Cf. Šrc. 37.-39. Kram. Slov. Str. 885. b. 2. ř. sh. sitá oprav: v sytá. Lat. porcus, strněm. farh. Mkl. aL. 262. Divoké p., sus scrofa, Wildschwein. Sl. les. P., na Slov. říkají svině, p. je tam jen mladé p. Zátur. P. bručí, grulí, hurčí, kruká, krulí, krulíká, kvičí, ňurčí, řóce, řóchá, rochotá. Mor. Brt. Jak na Mor. na prasata volají? Vz Čona, Čunka, Guše, Maška, Muši, Paši. Brt. Které p. dělá špetku z nožiček, za nic nestojí. Us. u Kr. Hrad. Kšť. To jsou dnes laciná prasata (když se jich hodně po vsi atd. válí); Je živ jako prase v žitě (dobře). Us. Holk. Dívati se na něco jako prase na minet (hloupě). U Bydž. Kšť. Svědčí mu to, jako praseti šmizla. Brt. Jaké p., taký kvik. Orl. IX. 246. — Hádanka. Chodí to po dvore, hneď leží, hneď ore (prase). Rr. MBš. — Prasátka = druh bobů. U Sobotky. Kšť. — P. Hra na (zlaté) p. Vz Koll. Zp. I. 422., Km. 1887. 279.— P. vánoční zlaté jest symbolem slunce. Sbtk. Výkl. 17. Cf. Zbrt. 257. Něm.: das goldene Rösschen a nikoli Weinachtssau, toto = krmník, který se ua vánoce zabíjí. Hů. — P., os. jm. Tk. V. 255.